Březen 2014

Nástroje smrti 1: Město z kostí

29. března 2014 v 9:46 | Nebeská |  Pokusy o knižní recenze
Autor: Cassandra Clare
Originální název: The Mortal Instruments; City of Bones
Počet stran: 240
Žánr: Beletrie pro dospělé > Sci-fi, fantasy

Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou "vnitřní zrak"? To by rádi věděli i Lovci stínů…


Sladké sny: Kapitola devatenáctá

27. března 2014 v 21:56 | Rainy |  Sladké sny
Uff. Tak jsem to zvládla. Nemám z té kapitoly sice nijak zvlášť dobrý pocit, ale kdo ví ... možná to bude mít co dělat s tím, že do ní teď koukám už několik hodin v kuse. Nic. V každém případě vám přeji příjemné čtení a ať se vám kapitola líbí. A jen tak na okraj... dosáhli jsme sté strany! Což si dle mého názoru zaslouží potlesk.

Rainy


"Život je silnější než smrt, naděje je silnější, než zoufalství." - George Bernard Shaw


Ukradené sny

23. března 2014 v 10:41 | Nebeská
Ahoj! :)
Je to tak, zase tu mám další povídku na TT, kdy sem trošičku překroutila zadání a místo toho obyčejného, nudného tématu, mě napadlo něco úplně jiného. :) Chtěla jsem drabblíčko, ale do 100 jsem se nevešla, poté ani do 200... a to jsem si říkala, že další stovka bude těžká a když jsem to dopsala, koukám jak blázen, jsem na 400 slovech. :D

Jinak se omlouvám za odmlku, po dlouhé době jsem pracovala 5 dní v týdnu a už nejsem zvyklá. :D Bohužel, teď to už jinak nebude, protože naše fabrika bude dost zaneprázdněná. Teď už se jen peru s rozhodnutím, jestli zůstat nebo odejít. Kdo ví...
No, jinak jsem moc ráda, že k nám po dlouhé době přišla Rainy ^^
Už ale přestanu s kecy, tady je moje krátká povídka :)

Never more: Část pátá

21. března 2014 v 13:56 | Rainy |  Never more
Zdravíčko, platážníci. :) Nemůžu říct, že byste mi s komentáři dělali radost, ale slíbila jsem Nebeské, že se teď na nějakou dobu budu starat o blog a tak mi na trucování bohužel nezbývá čas. Takže vám přináším další část Never more. Sny snad během příštího týdne... i když kdo ví, třeba to stihnu dřív. Zatím se mějte famfárově, užívejte si těch sluníčkových dnů.

Rainy



Sladké sny: Kapitola osmnáctá

17. března 2014 v 14:14 | Rainy |  Sladké sny
Tak jsem to zvládla. Po měsíci jsem zase dokončila kapitolu Snů a v ději se tak zase posunula o kus dopředu. Pomyslně bych řekla, že se blížíme do finiše - viděla bych to tak na sedm kapitol. Jasně, teď by šlo namítnout něco ve stylu, že sedm kapitol budu psát půl roku. Já však pevně věřím, že teď už to půjde rychle, jelikož konečně opouštím to své hluché místo a vrátím se k původní myšlence.

Málem bych zapomněla... Kapitolu bych ráda věnovala Chloe. Od té doby, co mě prosila o pokračování, už se tady sice jedna objevila, ale i tak. :) Jsem ráda, že se ta povídka někomu líbí.

Všem tedy přeji příjemné čtení. :)

Rainy

P.S. Za komentáře se zlobit nebudu!!


"Jakmile si důvěřuješ, umíš žít." -Goethe


Krušné ráno

16. března 2014 v 8:45 | Nebeská
Tak jsem se po dlouhé době odhodlala k tomu, abych vám napsala další drabble o 300 slovech. Jelikož wordu bezmezně věřím, tak doufám, že se v tom počtu nepletu. :D
Dále bych se ráda omluvila těm, které jsem zklamala tím, že do TT dávám povídku. Bohužel, žádný zajímavý článek nebo úvaha se nekonají.
Snad vám ale tato povídka vykouzlí úsměv na tváři ;)
Děkuji za čtení a komentáře,
Nebeská



Never more: Část čtvrtá

14. března 2014 v 14:55 | Rainy |  Never more
Svět se nejspíš zbláznil, protože se nestalo už nevím jak dlouho, že bych během jednoho týdne přispěla hned třemi články. :D A to máme teprve pátek! O víkendu se chystám pracovat na Snech, tak se uvidí.

Teď už tedy přeji hezké čtení. :)

Mějte se famfárově...

R.



Černobílý svět

13. března 2014 v 15:53 | Rainy |  Příroda
Je to už sto let, co jsem se naposledy ozvala (pokud pomineme ty statistiky)... a pořád říkám, že se příště polepším a pořád nic. Teď je to doma složité. Je to tak složité, že nemám na nic energii ani čas. Když si sednu k wordu, většinou otevřu Prokletí aneb svůj pokus o knihu. A taky bych se ráda zúčastnila té literární soutěže, s kterou jsem se loni dosatla až do TOP10, jenomže nemůžu zakopnout o žádný pořádný nápad. Prostě se nic moc nedaří.

No a tak jsem si před pár dny aspoň vzala foťák a vyrazila ven. Trochu jsem si hrála s různými sklíčky, až z toho nakonec vznikla série následujících fotek. Všechny jsou černobílé a žádná z nich si neprošla úpravami. Jenom jsem je zmenšila v Zoneru, aby se blog nezasekal.

Snad se budou líbit.

R.



První rok za námi

11. března 2014 v 13:52 | Rainy |  Oznámení
Zdravíčko. :) Jak už vám včera hezky vzkázala Nebeská, náš blog měl včera rok. Taky se vám zdá, že čas občas neuvěřitelně letí? No, ale my tady nakonec nejsme kvůli nějaké melancholii nebo dokonce nostalgii, protože pevně věřím, že tohle není poslední výročí, které tady "slavíme".


Co už však Nebeská nečekala, byl fakt, že nakonec přemůžu Google analytics a dám nějaký ten informační článek dohromady. Měla jsem ho dokonce hotový už včera, ale bylo mí líto kazit narozeninový dáreček, tak jsem to nechala na dnešek.


Tak, jak to tedy s blogem bylo?


Can't sleep

10. března 2014 v 18:20 | Nebeská
Neříkám, že tato povídka je nějak slavnostní - hádám, asi vůbec, ale rohodla jsem se, že ji k našemu výročí zveřejním. Proč by ne?
Nejen, že je první svého druhu (poprvé překládám The Originals), ale také je tam takové pěkné Klausovo gesto, což... takového ho moc často nevídáme. :D
Doufám, že se bude líbit...
Nebeská