Lay me to sleep; 2. kapitola

13. května 2014 v 15:00 | Nebeská |  Lay me to sleep
Slíbila jsem a sice mi to chvíli trvalo, ale nakonec mě máte tady! ;) A s pokračováním povídky.
Jsem ráda, že se našel někdo, komu se líbila, vždycky to potěší ;) No, mějte se mnou trpělivost... však na konci příběhu pochopíte ;)



Hermiona seděla tiše po boku svého přítele, vidličkou se nimrala v jídle a oči měla upřené do zašlých stránek knihy, kterou si půjčila toho dne v knihovně.

"Hermiono?"

Překvapeně vzhlédla a pozvedla obočí.

Harry se trochu zamračil a povzdechl si. "Ty si mě vůbec nevšímáš," poznamenal trochu káravým tónem mezitím, co pravačkou zavřel svazek a položil ho na stůl a druhou rukou jemně stiskl její stehno. "Už jsi toho dneska přečetla dost - mohli bychom si udělat chvíli volného času pro sebe, ne?"

Usmála se. "To by bylo pěkné."

"Tak pojď."

Zmateně hleděla na Vyvoleného, jak s úsměvem vyskakuje na nohy. "Teď? Ale co jídlo?"

"Stejně nejíš."

"Ale…--"

Nestihla říct už ani jediné slovo; popadl jí kolem pasu a jako malé dítě zvedl do náruče a postavil na nohy po svém boku. "Nechci slyšet žádné ale," poznamenal a cvrknul ji prstem do nosu.

Nedokázala se ubránit úsměvu, který se náhle rozlil po její tváři. Možná vše mohlo být jako dřív. I přes děsivý stín Voldemorta, jenž nad ní a jejím přítelem neustále byl, tu byla naděje, že se k ní vrátí starý Harry.

Přes rameno se ohlédla na usmívajícího se Rona a kývla jeho směrem. Nebylo třeba víc slov, oba dva mysleli na to samé. Poté už jen rychle uháněla za svým přítelem, který se zdál, že má na spěch.

"Kam to jdeme, miláčku?" zeptala se mezitím, co propletla prsty s jeho a přitiskla se k jeho boku.

Spokojeně se usmál. "Uvidíš," zablesklo se mu v očích.

V Hermioně začaly trochu růst obavy, ale rychle je zahnala; byl to týden od příjezdu do Bradavic a od té doby byla schopná se vyhnout hádkám s Harrym i samotnému Malfoyovi. Nechtěla proto zbytečně vyvolávat rozepře.

Harry se náhle zastavil v temné chodbě, o které ani nevěděla, kam přesně vede. Vypadala opuštěně. Skrze okna prostupoval dovnitř svit vycházejícího měsíce a Hermiona se trochu zachvěla. "Co tady děláme?"

"Uvidíš," zašeptal těsně vedle jejího ucha a jemným tlakem ti přitlačil k ledové zdi.

"Harry!"

"Pšššt," umlčel jí prstem, který přiložil na její pootevřené rty. "Jsme spolu už dlouho a myslím, že by to chtělo nějaké oživení. Myslím, že sex na chodbě, kam může kdokoliv přijít, je to pravé oživení!"

"Harry!" vyjekla znovu Hermiona, když ucítila jeho ruce, jak se sunou pod její košili. "Ne, počkej!"

Její odpor byl umlčený horkým polibkem, který jí vtiskl na ústa. Jemně obkreslil jazykem konturu jejích rtů a poté Hermionu opatrně kousnul. Jenže jak rostl její boj a snaha vysvobodit se od jeho neodbytných dlaní, jež si právě razili cestu k Hermioninu klínu, tak rostla i jeho zloba. Vše vyvrcholilo v okamžiku, kdy ho bolestivě kousla do spodního rtu.

Prudce si ji přitáhl blíž k sobě, aby s ní mohl vzápětí praštit zády o zeď. "Tak poslouchej mě, miláčku!" zavrčel blízko její tváře. "Jestli si myslíš, že mě budeš podvádět a poté mi ani nedopřeješ trochu potěšení, tak jsi na pěkném omylu!"

"Cože?" vydechla Hermiona, jejíž tělo se zmítalo v bolesti. "Pusť mě, Harry, to bolí!" dodala nakonec a snažila se svá ramena vymanit z jeho dlaní.

"Vím, jak se na tebe Malfoy koukal - myslíš si, že jsem slepý? Bojíš se snad, že to bude právě on, kdo nás tady přistihne v tom nejlepším?" pokračoval zuřivěji Vyvolený. "Ale neboj se - pokud toužíš po něčem novém, dám ti vše, co by ti dal i on. Ponižování, bolest a nelítostný sex."

"To… to není pravda!" vydechla Hermiona a pokusila se sevřít jeho tvář ve dlaních. "Ty víš, že miluji tebe a…--"

Nestačila doříct, když ji zprudka otočil a tentokrát se srazila tváří se zdí. Bolestivě vydechla a do očí se jí vehnaly slzy. "Harry, prosím…--" její slova byla přerušena zvukem trhající látky, když popadl její kalhotky a strhnul je stranou. "Ne… Harry!"

Milovala ho. Byla si jistá, že tomu tak bylo - od prvního pohledu ve vlaku věděla, že si získal její srdce. Byl pohledný a milý; ne jako většina ostatních a co víc, byl stejně ztracený, jako ona. Postupem času se kolem něj začaly dít děsivé věci a Hermiona nemohla jinak, než být po jeho boku a pomáhat mu při souboji s Voldemortem.

Jejich první polibek byl spontánní - Harry se vrátil naprosto zničený na kolej, v jedné ze svých depresí. Měl být konec školního roku a on se nechtěl vracet k příbuzným. Společenská místnost byla vyprázdněná a Hermiona jen hleděla do ohně, když se pohovka nepatrně zhoupla a mladý Potter si přisedl vedle ní.

Nebyla potřeba slov. Pouze se natáhla k jeho dlani a jemně ji sevřela, aby věděl, že je tu s ním a pro něho. A poté se k ní naklonil; bylo to pouhé otření rtů, nejisté prozkoumávání území, ale jakmile zjistil, že se nebrání, vtiskl jí vášnivý polibek, ze kterého se jí zatočila hlava. Nikdy předtím se necítila tolik živá, milovaná a šťastná.

Tenkrát jeho ruce putovaly po jejím těle, jako nyní - přece jen to byl mladý muž, mající své potřeby - ale teď v tom byl ten rozdíl, že se jí znechutil. Harryho ruce byly jako slizcí hadi, plazící se po její pokožce a užírající tělesné teplo. Nechápala, kdy se tak změnil - co se mu stalo, že se propadl až sem. Tak nízko.

"Bude se ti to líbit," zašeptal vzrušeně Harry do Hermionina ucha, když jí rozkopnul nohy do stran.

"Prosím, přestaň," prosila přes pláč a povedlo se jí poškrábat ho; vzápětí však měla obě ruce bolestivě zkroucené za zády. Jediným pohybem ji strhnul na okenní římsu, kam přimáčkl její tvář a tím ji donutil se předklonit. Rukou, kterou svíral její dlaně, popadl i Hermioniny vlasy a jí znemožnil jakýkoliv pohyb.

A poté to přišlo. Bolestivě vykřikla, když do ní zprudka vstoupil.

Ze začátku se jí snažil umlčet, ale jeho vzrušení nad ním nakonec převzalo vládu a on do ní přirážel ve zběsilém tempu, naprosto ignorující její pláč a žadonění, stejně tak jako krev, stékající po jejím stehnu dolů.

"Harry!"

Hermiona ani nestihla postřehnout, kdy se svezla na zem a mohla se hýbat. Až po nějaké chvíli spatřila, jak její přítel leží na zemi a drží se za nos, ze kterého tekla krev.

"Zbláznil ses?" křičel Ron, celý bez sebe. "Uvědomuješ si vůbec, co děláš?"

"Nic ti není do toho, co dělám!" zahřměl s šíleným leskem v očích Harry. "Ona je moje holka, ne tvoje! A to, co se děje mezi námi, nemusí nikoho zajímat."

"Ty jsi ale idiot," povzdechl si Ron s rukama ve vlasech, než se otočil k Hermioně a pomohl jí opatrně na nohy. "Jak ti je?"

"Nechmatej na ní!" zvedl se náhle Harry a učinil krok k nim. "Ještě jsem s ní neskončil."

Ron náhle vytasil hůlku a namířil ji přímo mezi oči jeho nejlepšího kamaráda. Pravou rukou přidržoval u těla Hermionu. "Omyl, právě teď jsi skončil," pohledem sjel k jeho kalhotám. "Schovej ho, ty perverzáku."

"Opovaž se s ní odejít!"

Mladý Weasley švihl hůlkou a Harry odletěl stranou, kde zůstal bezvládně ležet. Ucítil na sobě pohled Hermiony. "To aby ho nenapadlo nás pronásledovat."

Neodpověděla. Mlčky mu dovolila, aby ji vzal do náruče a odnesl ji pryč. Nevěděla, kam jdou, ani ji to mnoho nezajímalo. Nebyla si jistá, co ji víc bolí, jestli tělo nebo mysl - obojí však udělal Harry.

Její Harry.

Tiše potáhla a schovala tvář do Ronova hábitu. "Co se to s ním stalo?" zeptala se s roztřeseným hlasem. "Já… už ho nepoznávám."

"Nevím, Hermiono," odpověděl lítostivě Ron a pohlédl na ni. "Sledoval jsem, jak se mi můj nejlepší přítel postupně mění před očima a nevěděl, co s tím mám dělat. Nejhorší však bylo to, jak se začal chovat k tobě. Nechci ani vědět, co by se stalo, kdybych nepřišel…"

Odmlčel se a ona zaslechla přibližující se kroky. "Weasley? Copak, šmejdka přebrala s alkoholem…--"

Hermiona zaslechla, jak Malfoy zmlkl a snad se jí i zdálo, že zalapal po dechu. Pomalu vzhlédla. Jeho tvář byla bledá a upřená na krvavý potůček, táhnoucí se po její noze. Příkře pohlédl na své kumpány a pokynul jim, aby okamžitě odešli. Nechápavě na něj hleděli, ale stačil ještě jeden jediný pohled a byli pryč.

"Co se stalo?"

"Nic ti do toho není, Malfoyi!" vyštěkl naštvaně Ron. "Zmizni mi z cesty!"

"Jdete na ošetřovnu?"

"Starej se o sebe, ty zmije jedna."

Malfoy se však neměl k odchodu. Naopak, přistoupil k nim a zpříma pohlédl do Ronových očí. "Kdo jí to udělal?"

"Ty se o ni nějak zajímáš," poznamenal zrzek a pohledem na chvíli vyhledal dívčiny oči. "Musí jít okamžitě na ošetřovnu, takže mi laskavě uhni z cesty."

K jeho překvapení, Zmijozel udělal přesně to, co mu Ron řekl. Ustoupil stranou, ale k Ronově nelibosti neodešel, naopak; držel s ním krok a zamyšleně hleděl před sebe. "Byl to Potter, že?"

"Nehodlám se s tebou o tom bavit."

"Co jí provedl?"

"Proč to chceš vědět?" zeptala se pomalu Hermiona a bylo to poprvé, kdy za celou onu slovní přestřelku promluvila. Draco k ní překvapeně pohlédnul a zůstal zachycený v jejím pohledu.

Nevěděl, co odpovědět.

"Bude lepší, když půjdeš zpátky na svoji kolej a přenecháš mi, abych se o ni postaral," řekl pomalu Ron, nejistý tím, čeho byl právě svědkem. Na okamžik se nad tím v mysli podivil, ale poté to nechal být; právě teď měl mnohem důležitější věci na řešení, než Zmijozela a jeho kamarádku.

Malfoy beze slova přikývl a pomalu se zastavil.

"A ještě něco," otočil se nakonec Ron přes rameno. "Jestli o tom někomu cekneš - ať už ty, nebo tvoji povedení kamarádi - budete toho litovat."

Něco v Ronově výrazu přimělo Hermionu doufat v to, že vše bude dobré. Že se vše vypaří pryč, jako noční můra a ona se vrátí do své vysněné pohádky.

~~*~~

To jí však přešlo v momentě, kdy se dveře ošetřovny otevřely a dovnitř vstoupil Vyvolený. Kravatu na krku měl uvolněnou a košili vytaženou z kalhot. Na okamžik zaváhal; oči však stále upřené na osobu, ležící na lůžku. Pevně sevřela pokrývku v dlani a odvrátila se od něj.

Byla hloupá, když si myslela, že se mu dokáže vyhnout a oddálit tento okamžik co nejdéle. Věděla, že ho vždy Ron zastavil a nedovolil mu, aby přišel - to, co se stalo oné noci, bylo jako poslední hřebík do pomyslné rakve jejich přátelství. Byla si téměř jistá, že už se nikdy nebudou moci vrátit do starých kolejí.

Jenže každý musí čelit svým životním rozhodnutím - ať už dobrým, či špatným. A jedno, zdálo se, že to nejhorší, které kdy učinila, právě stálo u nohou její postele.

"Hermiono," vydechl nejistě Harry a jemně položil ruku na přikrývku, pod níž měla nohu. Trhla sebou a nohy si přitáhla k tělu. "Miláčku…"

"Co chceš?" zeptala se nic neříkajícím tónem.

"Myslím, že si musíme promluvit…"

Hnědovláska po něm střelila pohledem, který se však minul účinkem. Chtěla, aby věděl, jak moc jí ublížil a ponížil, zlomil v ní veškeré touhy a víru v jeho osobu, pocítil děsivou a nekončící zlobu… namísto toho, jakmile pohlédla do jeho očí, ucítila štiplavé slzy.

"Hermiono," posmutněl Harry a rychle k ní přiskočil, aby jí z líček setřel slané potůčky. "Neplač, lásko."

"Jdi ode mě pryč!"

Vyvolený se zaraženě narovnal a nakrčil obočí. "Proč se mnou takhle jednáš?"

"Takhle?" zopakovala Hermiona a cítila, jak se jí pod kůži vtírá děs s hysterií. "Zapomněl jsi, co se stalo? Cos mi provedl? Pokud se domníváš, že ti teď skočím do náruče a budu plná díků…--"

"To bys měla," zavrčel Harry a popadl ji za ruku, kterou se po něm ohnala. "Všude - každý z nich - tě chce jen dostat a ublížit ti, protože jsi má přítelkyně. Jsi má holka, nejslabší místo, které mám. A ať ti nalhávají, co chtějí, budou se přes tebe snažit mě dostat do kolen. Zničit mě…"

"To není omluva k činům, které jsi provedl!"

Harry si odfrknul a téměř zhnuseně odstrčil její paži. "Ale ano je. Musíš vidět, co ti udělá každý z nich, jakmile jim vyjdeš vstříc. Seberou ti všechno, čeho sis kdy cenila. Zničí tě… zničí nás," náhle se odmlčel a v očích mu zle zablesklo. "Když jsme u toho, Weasley se začal chovat podivně - až moc ochranitelsky. Nepřeju si, aby ses s ním stýkala."

"Prosím?"

"Nechápu, jak jsi s ním mohla odejít. Mohl to být zrádce a předat tě Voldemortovi…"

"HARRY!" vykřikla Hermiona se slzami v očích a neohrabaně slezla z postele. Dvěma kroky po studené zemi přistoupila ke svému příteli a popadla ho za límec jeho košile, aby s ním zatřásla. Tohle nemohl být on. Nemohl. Musel se probudit z toho snění a uvědomit si, co je realita. "Posloucháš se vůbec? Tohle nejsi ty - Ron je tvůj nejlepší kamarád, nikdy by tě nezradil - a já taky ne!"

"Ale za Malfoyem pálíš, jako kdyby to bylo to jediné, na čem ti záleží."

Hermiona nechápavě zamrkala a pustila jeho oblečení. "Nechápu, proč do toho zatahuješ Malfoye. Sotva jsem s ním promluvila a…--"

"Viděl jsem, jak se na sebe koukáte," nyní to byl on, kdo přistoupil blíže, jejich nosy se téměř dotýkaly. Začala se třást strachy. "Tak jsem ti chtěl dát to, co ti nabídne i on. Jen bolest a strach."

"Ty jsi zešílel," vydechla a začala před ním ustupovat. "Víš, až moc dobře, že takto se vztah neupevňuje."

"Ne?" ušklíbl se, když vrazila do stolku vedle postele a neměla kam dál ustupovat. "Tak mi pověz - jak se upevňuje?"

Zprudka zavřela oči a snažila se potlačit slzy. Jeho ruka se sunula po stehně nahoru, dokud nenarazil na její klín. "Harry, přestaň."

"Proč bych to měl dělat?"

"Prosím, bolí to…"

Sotva však zvedla ruku, aby se mu začala bránit, chytl jí surově pod krkem a vyzdvihl do vzduchu. Hermiona začala sípat po vzduchu a když už se domnívala, že se udusí, povedlo se jí ho poškrábat na tváři. Bolestivě ji upustil a ona spadla na zem. "Ty jedna…--"

"Pane Pottere!!" Ve dveřích stála překvapená Poppy a v ruce držela hůlku. "Okamžitě opusťte ošetřovnu!"

Harry nejistě přešlápl, než se pousmál. "Omlouvám se, zjevně to vypadá…" zavrtěl hlavou a mávl směrem k Hermioně, ležící na zemi. "Rozhodně to není tak, jak si myslíte…"

"Odejděte!!"
Naštvaně stiskl čelist a v následující vteřině byl pryč. Jakmile se za ním zavřely dveře a ošetřovatelka k ní přiběhla, jala se do pláče. "Nyní už alespoň vím, kdo má vaši situaci na svědomí, slečno Grangerová."

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 siruka siruka | 16. května 2014 v 13:24 | Reagovat

hajzl jeden takhle ji akorát postve proti sobe a k Dracovi primo do naruce.No jsem zvedava jak to bude dal uz se moc tesim na další dil :-D

2 aphasic aphasic | Web | 20. června 2015 v 5:29 | Reagovat

pujcka ihned bez potvrzeni prijmu :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama