Únor 2015

7. kapitola - Plány

27. února 2015 v 17:56 | Nebeská |  Quirk of Fate
No, už je to skoro rok, co sem zveřejnila poslední kapitolu. Ani jsem tak nějak nevěřila, že se k tomu ještě někdy vrátím... ale tak na něčem se musím trochu procvičit - haha to říkám skoro u každé druhé povídky, že? ;)
Myslím, že to je jen taková odreagovačka kapitolka, ale zároveň to taky trochu popíchne kupředu. :) Snad se někomu bude líbit - no Rainy se určitě ozve, viď? :P
Nebeská



Ve jménu šťastných konců: Info o povídce

24. února 2015 v 17:51 | Rainy |  Ve jménu šťastných konců
Zdravíčko. :) Po nějaké době jsem se rozhodla vyrukovat s novou povídkou. Chtělo to sice jistou dávku odvahy - psát dva příběhy najednou není zrovna jednoduché - ale nakonec jsem si řekla, že to risknu. Snad někoho povídka zaujme.


"…Tohle je Dorcas Meadowesová, tu zabil Voldemort osobně."
- Alastor Moody, Harry Potter a Fénixův řád (kapitola devátá)


Meet me halfway; 1. část

20. února 2015 v 12:35 | Nebeská |  Meet me halfway
Je to trochu neuvěřitelné, ale nakonec jsem to zvládla. Takhle, upřímně ani nevím, jak přesně budu pokračovat. A nevím, jestli se to někomu bude líbit. Ale budu tiše doufat, že ano :)
Těším se na komentáře, snad se nějakých dočkám :P
Pac a pusu, Nebeská :)



Pod sněhem

17. února 2015 v 22:01 | Rainy |  Příroda
Za letošní zimu si konečně můžu odškrtnout bod na svém fotografickém "to do listu". Sice mi tam stále zbývá focení Niagarských vodopádu, nádraží King's Cross (jako fanoušek HP prostě MUSÍM mít tu fotku s vozíkem najíždějící do stěny - ideálně před důchodem), Hyde parku apod. Dalo by se tedy říct, že tento cíl byl poněkud skromnější... to ovšem neubírá na jeho důležitosti!

Abych vám to patřičně vysvětlila… Svůj první kompakt jsem si vyprosila ve čtvrté třídě, což bylo před necelými osmi lety. Za fotografa amatéra se však považuji až té doby, co jsem si našetřila na zrcadlovku - čili nějaké dva a půl roku. Od té doby se snažím o to, aby mé snímky měly alespoň jakous takous hodnotu. Jenomže, občas mám pocit, že je na nich pořád jedno a to samé. Kdykoliv třeba vidím sedmikrásku, už jen z principu peláším pryč, protože si vzpomenu na všechny ty fotky, co se mi doma válí v počítači...

Při jednom takovém listování jsem zjistila, že naprosto postrádám zimní fotky. Je to poněkud vtipné/trapné, já vím. Ale když ono se v takovém nečase zkrátka nechce ven. Navíc je to většinou období, kdy je hodně práce do školy, jsou Vánoce, sníh je jen pár dnů v roc... a vůbec, výmluv mám spousty.

Přesto jsem se před třemi týdny donutila zvednout zadek a vydala se do nedalekého parku. Není to nic moc. Chce to čas, cvik i oko, ale i tak jsem na sebe "pyšná", že jsem překonala svou lenost a šla. :)




{Reign couples || Midnight city}

13. února 2015 v 18:35 | Nebeská |  Videa stvořená námi
Aloha,
tak se konečně hlásím. Jsem přesunutá jen na odpolední v práci, takže už nebudu ráno brzo vstávat. Dneska jsem si koupila detox, je to na deset dní a prý to docela zabírá, že po asi dvou dnech pocítím zázraky :D že lepší, jak energy drink - který si myslím, na mě ani moc nezabírá. Tak snad :))
Jinak se psaním, no uvidíme, co se semele :)
V práci to vypadá tak všelijak, žádné přesčasy nemáme a pouští nás ještě dřív, tenhle týden jsem měla přikázané dva dny volna :)

Tady vám ale nesu video, které jsem udělala na seriál Reign, snad se vám bude líbit :) Snad se Rainy bude líbit :D


Meet me halfway; info o povídce

6. února 2015 v 21:18 | Nebeská |  Meet me halfway
Některým se možná rozsvítí očíčka, jiným to bude jedno. Ale momentálně nemám žádnou radost a potěšení, že sem přidávám další povídku, jejiž osud je značně nejistý. Není to nic, co by mě přineslo jakékoliv naplnění. Ale možná časem přinese, zatím je to jen nepříjemný tlak na hrudi.


TWWLB │ Kapitola jedenáctá 2/2

5. února 2015 v 19:56 | Rainy |  The World We Left Behind
Je tady čtvrtek a s ním i druhá část TWWLB. Sice zase stíhám jen zázrakem - přípravy na studentský ples v plném proudu!, ale povedlo se. No, nebudu to zbytečně prodlužovat... Můj komentář k povídce naleznete, jako již obvykle, na konci kapitoly. Užijte si ji!


Minule:

Nedalo se říct, že by se André na Nathalii nějak zvlášť zlobil, to rozhodně ne. Ani tak ze sebe však nedokázal setřást pocit zklamání. Dnešní večer se podle všeho vyvíjel více než dobře. Oba se skvěle bavili a on by tak byl ještě před pár minutami ochotný přísahat, že se určitě brzy sejdou znovu. Teď už si tím tolik jistý nebyl.


"Dobře," přikývl. "Jen zaplatím a můžeme jít."


TWWLB │ Kapitola jedenáctá 1/2

1. února 2015 v 16:22 | Rainy |  The World We Left Behind
Mám teď nějaké sentimentální období. Jsem schopná jen tak hodinu sedět na posteli a vzpomínat na věci, které už nikdy nebudou takové, jaké byly. Spousta těch myšlenek souvisí s blogem, jiné se školou, další tak s kamarády obecně. Možná proto se mi poslední týden dařilo psát. Tedy, kvalitu musíte posoudit samozřejmě vy, pro mě je důležité akorát to, že jsem jen tak neseděla nad bílým listem papíru - ono by se i to po těch dvou měsících dalo považovat za výhru.

Od té doby, co se tady objevila poslední kapitola, už uběhlo spoustu času, vím. Měla jsem nějaké problémy s Nathalii. Možná to zní hloupě, ale nějak jsem na ni zanevřela, protože jsem měla pocit, jako by se mi během psaní nějak vzdalovala. Zdálo se mi, že už se vlastně ani nepodobala té ostré holce ze začátku příběhu… Najednou působila spíš jako hadrová panenka, loutka zničená životem.

No, sice mi to trvalo, ale nakonec jsem tomu přišla na kloub. Konečně jsem si přiznala něco, co spousta z vás možná ví už od samého začátku a to, že Nathalie vlastně po psychické stránce není úplně v pořádku, že je ukrutně náladová, do jisté míry sobecká a neumí odpouštět. Celá já! :D

V tu chvíli mi její chování začalo dávat smysl a já tak mohla vesele pokračovat. Tedy, v rámci ostatních povinností. Poroto to trvalo tak dlouho. I když jsem totiž minulý víkend měla psavou, během týdne na word nebyl čas. Bohužel. V pátek pořádáme se třídou ples a přípravy i organizátorské starosti tak vrcholí. Navíc se na nás brzy začnou valit písemky, které nám kantoři tak mile odložili právě kvůli plesu. No, šílím z toho už teď.

Ale dost toho tlachání. :)

Pro připomínku, v minulé kapitole si Nathalie vyrazila na rande s Andrém. Náladu jí sice pokazilo jakési neblahé tušení, když se i přes původní nechuť, vrátila domů pro hůlku, ale obecně se dá říct, že si celý večer náramně užívá.

Tahle část je znatelně kratší, než ta následující. Není to však proto, že bych vás chtěla trápit čekáním, ale věřte mi, kdybych to utnula jen o kousek dál, bylo by to mnohem horší. Tak už tedy příjemnou zábavu. Na pokračování se těšte na čtvrtek.

P.S. Velké odhalení se blíží!

P. P. S. Tohle kapitolou jsme se přehoupli přes stranku s číslem 115 a 50.000 slov. (!!!)


Chceš tři přání:
Létat v oblacích
Plavat jako ryby
Nikdy neokusit hořkost
Chceš vše dokonalé
A čisté svědomí
A vše dokonalé
Chceš opravdovou milenku s tisíci polibky
Chceš ji jemnou a nikdy krutou
A pak si jedno přání schováváš pro deštivý den
Kdyby se tvá milenka rozhodla vzít svou lásku zpět


(The Pierces - Three Wishes; karaoketexty)