Of Birdlings and Hounds

10. května 2015 v 20:46 | Nebeská
Už je to docela dlouho, co jsem se naposledy ozvala - nerada bych vám, jako vždy, něco slibovala... V poslední době hodně čtu a tak když jsem našla něco krátkého a pěkného, rozhodla jsem se to přeložit.
Upozornění, kdo nemá rád Sansan (Sandor/Sansa), nemá to ani cenu tohle číst. :) Po téhle jednodílce budou následovat ještě další dvě, volně na sebe navazující :)
Doufám, že se budou líbit... ty další jsou lepší, ale říkala jsem si, že by to bylo blbé, kdybych nepřeložila i tuhle :)




O Ptáčátkách a Ohařích

Během dvouletého manželství se svou ženou, jí Sandor váhavě sdělil podrobnosti o svém dětství v krátkých a strohých detailech. Pro Sansu to byla děsivá představa toho, jaké to bylo vyrůstat v rodině Cleganů a netrvalo dlouho, než pochopila, proč byl v Králově přístavišti tak zlý a věčně rozzuřený.

Být popálený rukama vlastního bratra bylo to nejhorší utrpení v Sandorově životě; vyrůstal jako osamělý a nešťastný chlapec, kterému byl stálou přítomností jen strach z Gregora. Mladá manželka se snažila pilně vynahradit všechny ty roky hromadou lásky, něžnými doteky a doufáním, že její náklonost bude schopna ho vyléčit.

Když jí bylo oznámeno, že očekává dítě, bylo Sansino nadšení rychle zastíněno strachem. Jakým otcem asi Sandor bude? Míval sklony k pití, zuřivým výbuchům a sprosté mluvě, ale na Tichém ostrově se mu povedlo zvládnout většinu ze svých špatných vlastností.

Sansa se modlila k Matce, aby její manžel byl schopný ovládnout všechny záporné tendence, které by mohly vyplout na povrch pod nátlakem budoucí role otce.

Poté, co Sandorovi pověděla o svém těhotenství, jeho následující chování zčásti potvrdilo její nejhorší obavy. Zpočátku se zdál být novinkou potěšený, i přesto, že se k ní začal chovat opatrně. Zanedlouho s ní Sandor během dne sotva zůstával. Namísto toho se zapojoval do zdlouhavých zápasení na tréninkovém dvoře.

Když se jeho oponenti unavili, pokračoval Sandor v nepříčetném sekání do slaměných figurín. Klel a zuřil, dokud kapitáni stráže nenahlásili jeho chování Sanse.

Jak šel čas, obavy zahalily Sansu do temného stínu. Nastávající matka se obávala, že napětí a nátlak nové zodpovědnosti, vynesli to nejhorší ze Sandorovi osobnosti znovu na povrch. Ale to nejhorší však mělo teprve přijít.

Sandor začal dělat časté výlety do Wintertownu, vracel se domů až poté, co sama Sansa šla spát a na jeho dechu byly znatelné známky Donišského vína. Po téměř devíti měsících obav, měla mladá žena dost. Rozhodnutá nastolit pořádek předtím, než se narodí jejich dítě, vyhledala ho na vzdálenějším konci stájí, jak se připravuje na nasazení nových podkov svému koni.

"Neměla bys stát venku, je chladno, ptáčátko," zaslechla jeho známý chraplavý hlas ze stínů. Sandor se k ní spěšně vydal mezitím, co si z ramenou strhnul plášť a zahalil ji v těžkém oděvu.

Nepatrně se na něj usmála a vzhlédla k němu. Pod očima měl temné kruhy, které dávaly jeho tváři unavený vzhled. Sansa vzala jeho velkou, mozolnatou ruku do své a přiložila si ji k tváři. Byla studená a popraskaná z chladného vzduchu. "Neřekneš mi, co tě trápí, manželi?"

Odfrknul si a odtáhl dlaň stranou. "Co by tě přinutilo vyjít v tomhle počasí a zeptat se mě na takovou věc? Odpověz mi po pravdě."

"Ta skutečnost, že nepřijdeš do postele až do časných ranních hodin. Pokaždé, když mě políbíš, cítím z tebe víno," pronesla a vážně se zahleděla do jeho očí. Sandorův výraz poněkud zněžněl. "A ty bezhlavé souboje, které běžně máš na dvoře. Prosím, pověz. Ať je to cokoliv, dokážu to unést lépe, než když tě budu každý den sledovat, jak sám sebe trestáš."

Sandor na svou ženu pouze hleděl, ale neopověděl. Nakonec se k ní otočil zády.

Strach jí sevřel hrdlo. "Jsi nespokojený v našem sňatku?" zeptala se roztřeseným hlasem.

"Do všech pekel!" vykřikl Sandor a nakopl nejbližší koryto. "Myslíš si, že jsi na všechno přišla, co?"

"Ne, já - oh!" ostrá bolest srazila Sansu do kolen.

Sandor byl v okamžení po jejím boku. "Opatrně, děvče," řekl a i přesto, že byla obtěžkaná dítětem, ji zvedl do náruče, jako kdyby nevážila víc než suché listí. "Co se děje? Něco s mládětem?"

"Oh, ano - myslím, že ano," vydechla Sansa. "Měla jsem bolesti celou noc, ale Sam řekl, že je to pravděpodobně falešný porod…"

"Očividně toho hodně ví, zatracený parchant!" zamumlal Sandor a vzápětí se rozběhl k hradu, pevně držíc Sansu v náručí.
~ * ~
Ačkoliv Sandor zdráhavě dovolil Samwellovi a Staršímu bratrovi, aby dohlédli na Sansu, nikomu dalšímu nebylo dostatečně důvěřováno v přivedení jeho potomka na svět. Když se jedna septa odvážila protestovat, vyhnal ji a zbytek služebnictva z místnosti. Nakonec, pár hodin před rozbřeskem, Catya Clegane byla vložena do náruče úzkostného otce.

Starší bratr přejel pohledem od otce k dceři a zase zpátky, aby po chvíli naznačil Samovi, aby ho následoval a ona dva zanechali rodinu o samotě. Od chvíle, kdy poprvé pohlédl na malý uzlíček, Sansa věděla, že byl její manžel Catyou naprosto unešený. Stejně tak, jako ona. Poprvé, když zamžourala do otcovy tváře, natáhla dlaň vzhůru a popadla jeho nos.

Ochromený emocemi, přitiskl svou malou dcerku v náručí se slzami na krajíčku, tisknouc se k ní, jako kdyby byla tím nejdůležitějším na světě - a to vskutku byla. Sansu zahalila úleva při pohledu na svou rodinu. Oba dva políbila a poté zanechala Sandora samotného se svými myšlenkami. Musela usnout; ale po několika hodinách jí probral pláč její dcerky.

Nervózní Sandor s ní chodil po místnosti. "Co se stalo? Copak - ublížil jsem jí nějak? Spala a náhle vykřikla tak silně, že by málem probudila mrtvé."

"Ne, nejdražší," řekla Sansa, když se k ní sklonil a políbila ho na tvář. "Dovol, abych se na ní podívala."

Nemluvně na ně pomrkávalo očkama, otáčelo hlavou za zvukem hlasů a Sandor Catyu nakonec váhavě předal Sanse do náruče. "Chce se pouze najíst, lásko, nic víc," vysvětlila jeho manželka a unaveně se posadila a začala si rozvazovat svou košili, která nakonec sklouzla z jejích ramen.

Sandor se posadil na kraji postele, převzal si dceru do náruče a zdál se více než omráčený z náhlého obnažení své ženy. Sansa si nemohla pomoci a musela se zasmát jeho výrazu. "Dej mi jí do náruče."

"Chudák děvčátko, otec ti nemůže pomoci s jídlem, alespoň ne teď," Sandor zamumlal s lehkým zamračením a neochotně vložil Catyu do rukou její matky.

"To není pravda," řekla něžně Sansa. "Potřebuje nás oba ve všech věcech."

Zmateně se naklonil blíž. "O tom pochybuji. Vysvětli mi to. A mluv jasně."

"Pojď sem, Sandore," pokynula mu Sansa a posunula se. "Posaď se za mě."

Muž vlezl do postele, zády se opřel o čelo postele a svou ženu posadil na svůj klín. Opatrně sebou zavrtěla, dokud nenašla pohodlnou pozici a na jeho hrudi našla oporu. "Ano, takhle je to správně."

"Co?" vyštěkl trochu podrážděně Sandor. Oči Catyi se rozšířily a spodní ret nepatrně roztřásl, při onom náhlém a hlasitém zvuku.

"Pšt… musíš se naučit mluvit potichu, drahý," zašeptala Sansa a zlehka přiložila prst na jeho rty. "Jedině tak bude Catya uklidněna pouhým zvukem tvého hlasu. A teď dej ruce kolem mě a vezmi ji do náruče."

Sandor byl na okamžik zmatený a vzhlédl k ní.

"Budeš jí držet mezitím, co jí budu kojit. Miminkům se to líbí, uvidíš. Jednou jsem nakoukla do ložnice rodičů a viděla jsem, jak krmí Rickona přesně tímhle způsobem."

Její manžel pomalu přikývl, své velké svalnaté ruce dal kolem Sansiného pasu, převzal nemluvně do náruče a přidržel jej k prsu své ženy. Poté, co přiložila Catyu blíže a začala sát, Sansa položila dlaně na jeho předloktí a usmála se, aby ho uklidnila.

Catya z nich během kojení neodrhla oči. Sandor se tiše ušklíbl, opřel si bradu o rameno drobné ženy a v naprostém úžasu zíral na svého malého potomka. "Má sladká Catyo," zachraptěl. "Jaké krásné ptáčátko jsi, se svými rudými vlásky a šedýma očima."

Něžně políbil svou ženu na krk a rameno. "Nemohla jsi mi dát krásnější dceru, drahá."

Se spokojeným úsměvem ho Sansa políbila. "Catya je ztělesněným důkazem naší lásky. Proto je tak nádherná."

Očekávala, že jí zesměšní za její sentimentalitu, ale k jejímu překvapení přikývl. "Jo, to tedy je."

"Všechny naše děti budou takové, manželi."

Náhle se jeho tvář zachmuřila. "Ptala ses mě, co mě trápí," začal Sandor váhavě. "Bál jsem se, že by naše děti mohli zdědit… že by se jednoho dne mohli stát… že je jednou nebudu schopný ochránit..."

Sansa k němu vztáhla dlaň a pohladila ho po popálené tváři. "Krutost se nedědí, Sandore… té se může pouze přiučit. Nemohu říct, jak se tvůj bratr stal tím, kým byl, ale můj čas s Lannistery mi mnohé odhalil - hlavně důvod chování Joffreyho."

"A?" zeptal se jí poněkud zvědavě. "Co ses přiučila?"

"Král Robert k němu nechoval žádnou náklonost, toho jsem si všimla už z počátku a Joffrey tím trpěl. Neomlouvám nebo nepřijímám to, jak se choval, Sandore, ale nenarodil se netvorem. Matka ho rozmazlila, byla mu odepřena pravda o jeho původu a krutě zesměšňován a nazýván slabochem od Roberta. Dokonce i Cersei řekla, že to byl sladký a veselý chlapec, ale jak rostl, nacházel kruté cesty, jak získat otcovu náklonost. Jakmile se Joff stal králem, jeho nově nabitá moc a touha po vládě ho proměnila v monstrum."

Sandor si promnul tvář. "Pravdivější slova nebyla nikdy vyslovena. Jsi chytré ptáčátko."

"Nestrachuj se. Pokud budou Bohové ochotní, dáme Catye a našim dalším dětem klidné a šťastné dětství. Vždy jsi měl předpoklady stát se úžasným otcem, Sandore a my dvě jsme tomu potvrzením."

"Věříš tomu?" ušklíbl se. "I poté, co jsem tě tolik děsil v Králově přístavišti? Když jsem na tebe štěkal?"

"Tenkrát jsi byl nemocný člověk, zkroušený a nešťastný; už dávno tou osobou nejsi. Proto jsem byla tolik ustaraná, když jsi začal pít a mizet každý večer."

Jemně odhrnul její vlasy z očí a naprosto vážně na Sansu pohlédl. "Nemusíš se strachovat, manželko. Chtěla bys vědět, co jsem dělal ve Wintertownu?"

Sansa zadržela dech. "Ano."

"Starší bratr mně řekl o zkušeném truhláři. Vydal jsem se za ním a ten muž souhlasil, že vyřeže kolébku pro naše dítě."

Sansiny oči se zalily slzami. "Opravdu? To je úžasné, Sandore!"

"Jo, jednoznačně jsem se zbláznil," zavrtěl hlavou a popálená strana jeho rtů se zvedla do úsměvu. "Nechal jsem pro ni poslat, když jsi spala."

Catya, která se dosyta najedla, se přitulila k matce a její oči se pomalu zavřely. Sansa jí jemně hladila po hlavičce.

"Pojď se podívat," řekl náhle a opatrně zvedl dítě kolem matky.

"Oh, Sandore, ale já zatím ještě nemůžu chodit."

"Já zapomněl… vezmi Catyu, lásko," pobídl jí Sandor. Jakmile jeho ruce byly volné, opatrně vzal svou ženu do náruče. Přenesl jí i s dcerku ke kolébce, kde Sansu usadil na svém koleni.

Zalapala po dechu a prsty opatrně přejížděla po dokonale zpracovaném dřevu, vyleštěném do hladka. Na straně byla vytesána scenérie, kde zlovlk a pes běželi bok po boku a nad nimi letěl ptáček, proplétající se skrze větve stromů. Vnitřek byl obložený polštáři a přikrývkou, která byla lemovaná oranžovou liščí kožešinou. "Je to ta nejkrásnější věc, kterou jsem kdy viděla," zašeptala Sansa. Usmála se, uložila Catyu do kolébky a poté políbila svého muže. "Podívej se - ta kolébka je jako stvořená pro ni."

Sandor se spokojeně pousmál. "Ano. Odměním toho starce s dalším měšcem peněz, až znovu navštívím Wintertown."

Sansina tvář povadla. "Půjdeš znovu pít víno v hospodách?"

"Ne, ženská… u všech pekel…" řekl se svraštěným obočím. "Pokaždé, kdy jsem šel do města, jsem navštívil tvoji sestru v hospodě, kde se pravidelně zdržuje s Gendrym."

"To zní jako ona," zavrtěla lehce hlavou. "Co tam vlastně dělá?"

Pokrčil rameny. "Mluví o blbostech, hází šipky a ptá se na novinky z říše. Jakmile nás někdo viděl mluvit, začali všichni připíjet na naše zdraví. Nemohl jsem do toho místa přijít, aniž bych slyšel: Vlci se opět blíží! Východ si pamatuje! Budiž požehnán starými bohy! Požehnáni buďte bohy, Cleganové! Zatracení lidi," zaklel Sandor a snažil se skrýt potěšený výraz ve tváři, když o tom mluvil.

Ulevená Sansa si zhluboka oddechla a usmála se na něj. Při pohledu do jejích očí, Sandorův výraz zvážněl. Jemně uchopil Sansinu ruku do své, políbil každý z prstů a nakonec i její ústa. "Nikdo mě od tebe nedokáže odtrhnout, ženo. Ani od tebe, ani od dítěte. Už se nikdy nemusíš strachovat. Přísahám ti na to u všech bohů, starých i nových.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LillyPotterml. LillyPotterml. | 12. května 2015 v 1:17 | Reagovat

;-) pekne.

2 Lukas Lukas | 12. května 2015 v 10:19 | Reagovat

No mě tenhle pár k sobě dost nesedí, nechápu jak a kdy by se ti dva mohli dát dohromady, po tom všem co udělal. 6e ji jednou zachránil, to nic neznamená. Sansu zachránilo více lidí. Sandora jsem si ze začátku dost dobře uměl představit. Docela ho autorka hezky vystihla, ale potom ? To vůbec nebyl on. Ale celkově jsem rád, že na nás myslíš a zveřejňuješ dál podobné povídky. Hlavně z GoT, těch není nikdy dosta vždy se rád opět ponořím do toho světa.

Díky za tvé úsilí :)

3 Nebeská Nebeská | Web | 13. května 2015 v 23:31 | Reagovat

The Hound will die for you, but never lie to you.
No myslím, že v Kings landing nebylo zrovna mnoho lidí, kteří by Sansu chtěli hodně ochránit... Kromě Shae a potom Impa. Sandor mě zvláštní způsob, to jo, ale vlastně jí mnohokrát zachránil. Aby nestrčila Joffa, říkal jí, aby dělala to, co po ní chtěj, aby si ušetřila bolest. Ať už jeho pohnutky byly jakékoliv, zachránil jí dost často. A to bylo na tom to pěkné, jak se o ní staral. Tohle asi mnoho lidí nechápe, myslím, že ani samotnému autorovi se to nepozdává, ale když můžeme párovat Hermionu se Severusem, proč nepárovat rozkošnou a bezbranou Sansu s brutálním Sandorem. That's the beauty of it. 8-)
Jednoznačně můj neoblíbenější, nenaplněný pár v celé serii. A myslím, že v knize jí i políbil, než jí řekl, aby utekla s ním.
Potom Danny a Drogo. :)

Jo jo, snažím se - i když tě tímhle nedělám moc šťastného haha, tak alespoň něco. Samozřejmě, že neočekávám a nepožaduji, abys četl něco, co se ti nelíbí :)

4 Rainy Rainy | Web | 31. května 2015 v 8:43 | Reagovat

Kdybych řekla, že se mi v té povídce líbilo úplně všechno, asi bych kecala. Chvílemi se mi to zdálo až moc sladké a pohádkové. Na druhou stranu... Přesně proto se mi ta povídka tak líbila. :) Myslím, že jsem si potřebovala přečíst nějakou takovou milou povídku a upřímně tedy doufám, že se to štěstí, které ti dva mají, v následujících dvou dílech nevypaří. :)
Překlad parádní. Už se těším až se vrhnu na další část. Bylo by fajn, kdyby se tam objevila nějaká vzpomínka na to, jak se ti dva dali dohromady... ale nechám se překvapit. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama