Leden 2016

TWWLB │ Kapitola jednadvacátá 1/2

30. ledna 2016 v 11:00 | Rainy |  The World We Left Behind
Ráda bych se omluvila za svou dlouhou ne-aktivitu. Přijde mi neuvěřitelné, že od posledního článku, který jsem sem napsala, utekl už měsíc a půl. Je šílené, jak ten čas letí.... No, potřebovala jsem si uzavřít známky ve škole. Znáte to. Tohle vysvědčení navíc bylo moje poslední. Už mě čeká jen takové to, které nikoho nezajímá, a pak až to maturitní. :)

Jak to teď bude s psaním... Hádám, že se nic moc nezmění. Sice plánuju začít dělat od 9. února autoškolu (pojďme! mám toho málo! :D), ale zato zase nebudu chodit do práce. Otázky k maturitě mám z větší poloviny hotové a co se týče normálního vyučování, tak tajně doufám, že už nám dají kantoři trochu pokoj.

No nic. Dost toho tlachání. Třeba něco dělat. :) Užijte si kapitolu. Aneb... pravděpodobně dlouho očekávaný rozhovor Draco/Nathalie je tady. Užijte si to!!

Závěrem ještě jedno obrovské díky Juliet, které již tradičně vděčím za korekci! :)



Nevím, na čem jsem
Držím se zpátky
A jsem unavený čekáním
Čekáním tady v řadě,
Doufajíc, že najdu to, co jsem hledal

Vystřelil jsem na oblohu
Uvízl jsem na zemi
Tak proč to zkouším, když vím, že spadnu dolů?
Myslel jsem, že mohu létat - tak proč jsem se topil?
Nikdy se nedozvím, proč to jde dolů, dolů, dolů…

(Down - Jason Walker; karaoketexty)

Odkaz Dračích jezdců; Inheritance

17. ledna 2016 v 16:50 | Nebeská |  Pokusy o knižní recenze
Aloha moji věrní a drazí :)
Tentokrát přicházím s něčím jiným, než se článkem plný deprese a temných myšlenek. Dneska mám narozeniny...

It's my birthday, it's my birthdayyyyyyyyyyyyy yaayyyy 3:-)

A teď mám takovou jakože... pauzu... a protože vím, že nestihnu nic napsat... Mám teď chvíli času a pokud to stihnu, pokusím se napsat jednu z drabblíček, o které si holky zažádaly na FB :) Ale nic neslibuji... a protože si nejsem jistá s časem a obávám se, že bych nic dlouhého nezvládla napsat, tak jsem se rozhodla konečně zveřejnit tento pokus o knižní recenzi. HAHA

Face to face with my demon; scream

14. ledna 2016 v 22:13 | Nebeská
Asi jsem si myslela, že mě to trochu pomůže... možná ano, protože jinak o tom nechci mluvit. To, že jsem schopná se otevřít Ashleymu neznamená, že to vnímám jako něco příjemného... hlavně když vidím, jakou má starost.

Holt jednou vkročíš do šílencova doupěte a cesty zpátky není.

Teď ale nějak nevím, jak dál. Dnešek byl docela záhul, v jednu chvíli jsem chtěla prostě vypnout a přestat se vnímat. Ani nevím, co to do mě vjelo... asi to moje neustálé přemýšlení nad ostříháním se - a to mluvím o něčem rapidním, ne jen zastřižení konečků... No tak jako tak, tady máte ten zázrak. A já se jdu pokusit spát, teda jestli o patro vejš bude klid.




Face to face with my demon

10. ledna 2016 v 17:29 | Nebeská
Momentálně si nejsem zcela jistá, co dělám. Chci říct, ano, napsala jsem drabble, které má ale svůj skrytý význam a než se pustím do vysvětlování... opět se nelituji, jen hledám cestu ven a jako spisovatelka se ráda podělím se svými čtenáři...

Tak tedy, vy co to o mě nevíte, prošla jsem si svým vlastním peklem, udělala jsem si dlouhou procházku po dně... a sice je pravda, že od dna se dá lépe odrazit, stále jsem se nedostala na hladinu. Vždy, když se konečně vynořím a nadechnu se, příšera z hlubin mě stáhne zpátky.

Moje deprese se nyní stávají jen z jednoho: má neschopnost vrátit se ke psaní. Strašně jsem se změnila a nevím, jak se vrátit ke psaní, když už nejsem tím stejným člověkem... tutíž musím mít jiný způsob psaní. Zatím jsem se tomu vyhýbala jako čert kříži, schovávala se a většinou si nechávala vše pro sebe, ale včera to nějak všechno prasklo. A s Ashleym jsme měli v noci sezení, alias Nebeská brečela a kňourala, přiznala se k tomu, co se jí honí hlavou a jak zoufalá je.

Připadám si, jako kdyby mě byla odseknuta končetina a já nevěděla, jak dál pokračovat...




Silvestr s Poberty

3. ledna 2016 v 17:47 | Nebeská
Moji zlatí, ta hrstka vás, která sem ještě občas nakoukne... ráda bych vám popřála vše nejlepší do tohoto nového roku 2016. Já osobně na tohle moc nejsem; ani na Vánoční přáníčka, nebo zdlouhavé vypisování přání do nového roku. Většinou to dělám jen ze slušnosti, aby se neřeklo... ;)

Letos žádné předsevzetí nemám, protože si myslím, že to stejně nemá smysl. Jen jsem si obarvila vlasy na červeno a přemýšlím nad tím, jak málo jsem toho zase udělala.

Po dlouhé době však nesu double drabble... asi někde musím začít a tak holt doufám, že se alespoň trochu pousmějete. :)