Říjen 2016

Nový začátek

31. října 2016 v 11:37 | Rainy |  Rainy
Myslím, že přišel čas vyjít s pravdou ven a napsat pár řádků o tom, co se okolo mě právě děje. Těm pozornějším z vás určitě neunikl úvod mého posledního článku, kdy jsem psala o tom, že věci okolo mě se nevyvíjí zrovna tak, jak jsem si plánovala...

9. kapitola - Večeře

20. října 2016 v 16:03 | Nebeská |  Quirk of Fate
Čus bus mumínci... :) být vámi, moc nejásám... takhle kapitolka je totiž napsaná už věky věků, já jen na ni zapomněla... schovávala se v rozepsaných...
Tak jsem se rozhodla, že se o ni podělím. :)

... achjo, kde jsou ty doby, kdy jsem psala. Jak bylo dobře ve škole, co?... :D Když jsem se nestarala o gramatiku a opakující se slova. :) Nebo věk postav. Prdět na to, takhle to zní dobře! :D A pokud se jim to nelíbí, číst to nemusí! :D ... ach ty časy. :D

pac a pusu
Nebeská :)



Deník dcery lorda Voldemorta - info

15. října 2016 v 21:03 | Nebeská |  Deník dcery lorda Voldemorta
Oláá, mudlové! Hádejte, kdo se vrátil. Zbloudilá cizinka, která drze přichází a v ruce má info k nové povídce.
... No takhle, není to povídka jako taková, ale glos.
Jop, glos kapitolovky... A než začnete hledat kameny, co byste na mě hodili - je to moje staré dílo.
Napsáno před hmmmm... :) osmi lety. :D



TWWLB │ Kapitola šestadvacátá 2/2

6. října 2016 v 13:54 | Rainy |  The World We Left Behind
Tak vás po měsíci zase zdravím. Konečně mám zpátky svůj notebook a můžu se tedy znova vrhnout do psaní... Ehm, kdybych na to ovšem měla čas. Nebo náladu. Nebudu vás tady zahlcovat zbytečnými podrobnostmi... Jen jsem prostě chtěla říct, že na tom nejsem nejlíp...

Stručně by se dalo říct, že nezvládám školu, protože jsem si vybrala zatraceně špatný obor. Takže, není úplně vyloučeno, že v dohledně době dvou měsíců budu mít času na psaní víc než dost.

Na oboru nás začalo 11. Teď (po třech týdnech!) je nás 9. A začínám mít pocit, že jich brzy bude 8.

Ovšem, dost toho remcání. Přináším druhou část TWWLB. Další kapitola bude po testu z fyziky. Ten bude nevím kdy. Ale dříve určitě nebudu mít čas ji dát dohromady. Omlouvám se. Ale pokud jste správně rozluštili skrytou informaci v přecházejícím odstavci, doufám, že mě chápete.

Pokračujeme tam, kde jsme skončili. Amelie v tajném archivu ve Švédsku potkala poměrně zajímavého muže...


Minule:

Rozzlobeně mu pohlédla do jeho blankytně modrých očí, "Co si to dovolujete?! Vůbec vás neznám a vy-vy…"

"Ach promiň mi tu nezdvořilost. Zapomínám, že mne neznáš," pronesl tajemně a následně se uklonil. "Jmenuji se Agorim.

~*~*~