Listopad 2016

24 dní

30. listopadu 2016 v 20:48 | Nebeská |  24 dní
Zdravím tě, zbloudilý člověče! Vřele tě vítám a jsem ráda, že sis našel cestu až sem.

Tak tedy, abych to neprodlužovala a zároveň podala nějaké informace, po kterých jistě toužíš...


TWWLB │ Kapitola devětadvacátá

28. listopadu 2016 v 16:04 | Rainy |  The World We Left Behind
Než se dáte do čtení, ráda bych vám ještě ráda připomněla naší měsíční výzvu. Takže pokud na nás máte nějaké přání, neváhejte! :) Končíme už za dva dny! ODKAZ


Snažím se pochopit
Jak jsme se sem znovu dostali
Doprostřed bouře
Neexistuje žádná cesta ven, žádná cesta ven
Jen skrz kouř, skrz kouř
A boj je vše, co známe
Boj je vše, co známe

Dostali už jsme příliš šancí?
Nechali jsme si je ujít?
Zahodili jsme je?
Zahodili jsme je?
(ZΛYDE WØLF feat. RUELLE - Walk Through The Fire; karaoketexty)

.:: 16. února 2007; Provence, Francie ::.


TWWLB │ Kapitola osmadvacátá 2/2

21. listopadu 2016 v 15:21 | Rainy |  The World We Left Behind
Další zase za týden.



Fantastická zvířata a kde je najít

18. listopadu 2016 v 15:46 | Rainy |  Ostatní
Když jsem si ve čtvrtek o půlnoci sedala do ne-tak-úplně-pohodlné sedačky v kině, hlavou mi běžela jedna jediná myšlenka: Ono je to vážně tady, vážně sedím na premiéře nové Potterovky. S kamarádkou jsme se shodly na tom, že je to tak trochu jako cesta časem. V tu chvíli jsme měly zkrátka pocit, jako by nám bylo zase patnáct. Pro jednu noc jsme zapomněly na všechny starosti a prostě jen vzpomínaly. Na časy, kdy nás dal brýlatý kluk dohromady, na povídky i mrtvé blogy… A když se pak v kině setmělo a z reproduktorů se rozeznělo všem Potterheadům důvěrně známé Hedwig's theme, vhrkly nám oběma slzy do očí…



Deník dcery lorda Voldemorta - 1. kapitola

17. listopadu 2016 v 21:37 | Nebeská |  Deník dcery lorda Voldemorta
Dámy a pánové, páni a dámové!
Zatleskejte - a nebo rychle utečte - neb tu mám první oglosovanou kapitolu k jedné z mých (hodně) starších povídek. :)

Trochu nám to tady pro změnu utichlo... doufám, že to bude pouze ticho před bouří a brzo se s Rainy rozjedeme. :)
Nezapomeňte hlasovat do ankety a podělit se s námi o nápady. :)

PS: téměř mi je líto toho nádherného obrázku k téhle povídce... vždyť je to jen glos! :D ... pokud se vám nelíbí, máte smůlu, protože mně ANO!! :D

Z celého srdce doufám, že se zasmějete. Pokud se nebudete svírat v záchvatech smíchu, pousmějte se! Alespoň maličko! ;)

Nebeská



TWWLB │ Kapitola osmadvacátá 1/2

14. listopadu 2016 v 19:53 | Rainy |  The World We Left Behind
Náš vzpomínkový maraton se blíží ke svému konci. A spolu s ní i jedna etapa dějin kouzelnické Anglie. Snad vás kapitola bude bavit. :) Na druhou část se můžete těšit přesně za týden.


Vlny naráží do
otlučeného, opuštěného majáku
Zítra bude pryč.
A pokud ne zítra, tak jindy a jiným způsobem
Jsou naše ruce k ničemu?
Tato strána smrtelnosti
mě děsí k smrti.
K smrti.

(The Temper Tap - Soldier On; karaoketxty)


10. kapitola - Útěk

12. listopadu 2016 v 10:00 | Nebeská |  Quirk of Fate
Kdo by to čekal!... já teda rozhodně ne. :)
Ale mám tu pro vás další pokračování téhle povídky. Trochu jsem se tlačila do toho, abych psala... ono když budu jen čekat, až to na mě přijde... tak toho asi moc neudělám, že. :)

Co se týče děje. Jak Rainy konstatovala, Sirius utekl už dávno, dávno... a tak předchozí kapitola nedává zrovna smysl.
Ale buďme upřímní, celá tahle povídka je špatně... Sice jsem mnoho chyb eliminovala díky tomu, že to celé od začátku přepisuju... ale i tak.

Takže mi to prosím odpusťte :) Doufám, že i přes mnou neschopnost si kapitolu aspoň trochu užijete.

Nebeská



Měsíční výzva #1

11. listopadu 2016 v 9:30 | Nebeská a Rainy |  Měsíční výzva
Měsíční výzva!

Tento nesmělý a mazaný název mluví za vše!... Ne? A sakra… myslela jsem, že se z tohoto úvodu vyvléknu. (Ano, ten neandrtálec se vám právě bude snažit vysvětlit, o čem celá naše Měsíční výzva vlastně je. Nevím, co to Rainy napadlo, ale bohužel, budete si muset vystačit se mnou.)

Započalo to (mým) šíleným nápadem, že si vás všechny spočítáme. Aneb, vyvěsíme pod menu nějakou anketu, na kterou budou všichni zběsile klikat a hle, náhle víme, kolik malých neřádů se nám tady vlastně potuluje. Ale má drahá kolegyně, soudružka Rainy to vyšvihla na lepší úroveň, daleko více… efektivní.

Takže, abych to zkrátila a doopravdy vám předala nějaké (při troše štěstí) užitečné informace… →



Co mě naučila vysoká

9. listopadu 2016 v 18:06 | Rainy |  K zamyšlení
Na vysoké jsem strávila celkem čtyři týdny. Pokud se vám to zdá málo, vězte, že čas je relativní. I za těch pár dní se totiž člověk dokáže naučit spoustu věcí. Nevěříte? Tento článek vás o tom zcela jistě přesvědčí. Jen pro upřesnění dodávám, že následující poznámky jsou zcela autentické. Většinou jsem je psala cestou na přednášky... nojo, a taky během nich. Prokoukli jste mě.

A pokud se někdo z vás bojí, že bych ho chtěla trápit poznámkami z chemie, nechť se uklidní. Z těch jsem se totiž vážně nenaučila vůbec - ale vůbec nic.




  • Studentský život je jen mýtus. Student totiž nemá život. Žádný.
  • Toaletní papír ani cukr nebo sůl se prostě doma jen tak nezjeví - ne pokud nezvednu zadek a nezajdu do obchodu.
  • Komunikovat s lidmi. Občas totiž nebylo zbytí a na to pitomé studijní oddělení jsem fakt napsat musela.
  • Zalévat kytky. I když ty zvadlé růže na dně koše by určitě protestovaly…
  • Jíst to, co bych měla a ne to, na co mám zrovna chuť. On ten sýr nebyl zadarmo, žejo…
  • Chemie je zlo. Ehm. Chtěla jsem říct krásná, ale náročná věda. Tak do třetice… Kur… náročná a pro běžného smrtelníka nezvladatelná.
  • Že člověk dokáže vypít víc kafe, než vůbec tuší.
  • I břečka z automatu občas přijde vhod. Zvlášť, když se blíží konec týdne a peněženka zeje prázdnotou…
  • Olomouc je asi krásné město a až dostuduju, rozhodně bych si sem měla zajet na dovolenou, abych ho trochu poznala.
  • Že v tomto světě existuje dobro a já nejsem úplný asociální blázen.
  • Člověk měl jít za svým srdcem a ne tam, kde by chtěli mít jiní.
  • Oproti výprodejům knih, které moje peněženka totálně nesnáší, ty s jídlem naprosto zbožňuje.
  • Cenit si spánku.
  • Že chybovat je lidské.
  • Tři je ošklivé číslo.
  • Prokrastinace na vysoké nabývá úplně jiných rozměrů (dokonce jsem po sto letech otevřela Prokletí - příběh, který bych jednou ráda vydala - a připsala k němu pár stránek!)
  • Čínské polívky jsou zlo.
  • … Ale ne tak velké jako menza.
  • Americké filmy o životě na vysoké jsou lež. Nebo propaganda. Těžko říct.
  • Život na střední byl celkem fajn.
  • Že kytka je vlastně živý tvor jako kterýkoliv jiný, takže není nic zahanbujícího na tom, když jí pojmenujete. Jo, jednou vám Gordona představím… Pokud ho do té doby nezabiju…
  • Brečet do polštáře tak tiše, že to moje spolubydlící nepozná.
  • Že klukovi, který se vám líbí, ruka jen tak nezmizí. Dost možná ji prostě jen drží jeho přítelkyně…
  • Potterheadi ani Whoviani ještě nevymřeli. Normálně žijí mezi námi a ve skutečnosti jsou ještě mnohem přátelštější než na internetu.
  • Zpoždění českých drah je nic oproti tomu, co může nabrat regiojet.
  • Dospělost stojí za prd. Pokud teda stejně jako já každý den vstáváte nejpozději v šest.
  • I stěny mají uši. A soukromí, to existuje jen v pohádkách…