Sen o Štědrém večeru

25. prosince 2016 v 0:47 | Nebeská |  24 dní
Zase přidávám pozdě... :( stydím se!

Opožděně vám tedy přeji Šťastné a Veselé Vánoce, doufám, že jste měli štědrého Ježíška... :)

My jsme si dneska rozbalili první dva dárky, zbytek čeká na zítřejší ráno. Dokoupili jsme ještě nějaké blbosti, které jsem zabalila a v pondělí tadááá máme třetí Vánoce u našich! :D

Pěkné svátky, pozor na kostičky a nepřepapejte se cukrovím.

Díky za čtení!



24. prosinec

Malfoy Manor byl toho večera doslova přeplněný. Hermiona měla pocit, že zná sotva každého pátého člověka, kdežto všichni ostatní poznávali ji. Tolik Vánočních blahopřání, poklon a radosti ze setkání, už dlouho neslyšela. Přece jen, byla to válečná hrdinka, pomyslela si sarkasticky. Vsadila by všechny své knihy, že minimálně půlka návštěvníků se kdysi přikláněla na stranu Temného pána. Ale ani to je nepřimělo k tomu, aby ji nechali na pokoji.

Hermiona si povzdechla a trochu nejistě se zavrtěla v levandulových šatech. Sice jimi byla naprosto uhranutá a musela uznat, že má Narcissa dokonalý vkus, i přesto si připadal nejistě a nervózně.

"Vypadáš kouzelně," ozvalo se za ní. Draco se trochu pousmál, když překvapeně nadskočila a otočila se k němu.

"Proč se za mnou takhle plížíš?" zeptala se, ale v jejím hlase nebyla ani špetka hněvu. Naopak byla vděčná, že ji konečně našel. Pousmála se na čarodějku, procházející kolem a poté urychleně přitančila k Dracovu boku. "Kdy už to skončí?"

Plavovlasý muž se rozesmál mezitím, co nabídl své přítelkyni rámě. "Hosté teprve přicházejí, miláčku," řekl tiše. "Čeká nás ještě pár hodin naplněných nesmyslným tlacháním."

"Báječné," protočila očima Hermiona. Vzápětí nasadila na tvář masku dokonalé hostitelky, jakmile spatřila blížící se Narcissu. Doufala, že je vše v pořádku.

Paní domu se zastavila před svým synem a kriticky si ho prohlédla. Nakonec se otočila přes rameno a ujistila se, že je nikdo nesleduje, jen aby mu vzápětí upravila lem hábitu. "Neumíš se ani obléknout?" procedila skrze zuby. "Tolik důležitých lidí tady je…"

"Je to jen Vánoční oslava," snažila se bránit Draca Nebelvírka, jen aby si vysloužila přísný pohled. "Měli bychom tyto svátky strávit společně, jako rodina a neobklopovat se snoby."

Narcissa se otočila kolem sebe, aby se ujistila, že Hermionu nikdo nezaslechl. Poté na ni pohlédla se zklamaným výrazem. "Už jsem si začínala myslet, že nás chápeš a jsi jednou z nás, ale zřejmě máš ještě dlouhou cestu před sebou."

Hermiona nejistě zamrkala a přistihla se, jak pevně svírá Dracovu paži. Ten si toho všiml. "Nemusíš být tak kousavá, matko," pronesl náhle. Nepočkal na to, co by Narcissa mohla mít na srdci a s hrdě vztyčenou hlavou se vydal do sálu, kde se celá oslava konala.

Narcissa se je nesnažila zastavit, protože zahlédla nově příchozí - zřejmě to musel být člen důležitého a starodávného čistokrevného rodu, kdo se nerad ukazoval na veřejnosti, protože je Hermiona nepoznala. Trochu si povzdechla, ale i nadále rozdávala úsměvy kolem sebe.

"Nečekala jsem, že se sejdeme kolem stolu a povečeříme spolu," řekla potichu svému příteli. "Ale tohle je… trochu moc."

"Nejsi na to zvyklá," usmál se chápavě Draco. "Ale to je v pořádku. Já to chápu. Navíc s tebou každý jistě bude chtít prohodit slovíčko, obzvláště poté, co jsi ta slavná hrdinka."

Brunetka ho lehce šťouchla do žeber. "To není ani zdaleka vtipné."

Draco pouze pokrčil rameny. Poté se ale natáhl pro dvě sklenky šampaňského z tácu, který Greeny nesla a jednu nabídl Hermioně. "Tak na první Vánoční oslavu s mou šílenou rodinou, ať ji ve zdraví přežijeme."

Hermiona se pousmála a přiložila sklenku ke rtům. Draco nekomentoval to, že se sotva napila; nehodlal ji nutit, navíc si byl vědom, jak nerada měla alkohol.

"I vy dva chudáčci," protáhl sarkasticky Lucius, který se náhle objevil vedle nich. "Přestaňte s tím fňukáním a soustřeďte se na své hosty." Dodal mezitím, co je od sebe oddělil a rukou naznačil, aby Draco odešel.

Oba mladí na něj nechápavě hleděli, ale Draco nakonec uposlechl a brzy zmizel v davu Anglické smetánky. Měl na to od malička, aby se zdokonalil v tlachání a nyní mu to nečinilo velké problémy.

"Užíváš si večera?" zeptal se Lucius mezitím, co nabídl překvapené Hermioně rámě. Nemohla jinak, než přijmout. "Zřejmě to musí být něco jiného, než na co jsi byla zvyklá."

"Samozřejmě," odpověděla potichu. "Možná by to bylo jiné, kdyby tu byli lidé, se kterými se normálně stýkám."

Náhle se po jejím druhém boku objevila Narcissa. "Ale miláčku, řekla jsem ti, že si můžeš pozvat, koho chceš."

"Pokud neztropí skandál." Dokončila za ní Hermiona a nepatrně se pousmála.

"Smutné, jak málo věříš svým přátelům, Hermiono," povzdechl si Lucius. "Ani slavný Vyvolený nemá tak dobré chování, aby se stal jedním z našich hostů?"

"Ale já ho pozvala," pousmála se Hermiona mezitím, co oběma věnovala škodolibý úšklebek. Vzápětí od nich odtancovala, aby mohla z povzdáli sledovat, jak očima pátrají po jejím kamarádovi.

Poté se ale začala věnovat Dracovi - spatřila ho až na druhé straně sálu, kde měli malé pódium s Vánočním stromečkem.

Pousmála se. Ocitla se na oslavě čistokrevných aristokratů, ale cítila jakési zadostiučinění, když viděla, jak jim chutná mudlovské cukroví.

Rozhodla se, že se připojí k Dracovi, ale do cesty jí vstoupil neznámý pár. Nemohla být nevychovaná a odseknout jim, natož odejít a nezapojit se do konverzace. S úsměvem odpovídala na jejich hloupé otázky, ale přes jejich ramena sledovala svého přítele.

Trochu pokrčila obočí, když spatřila, jak se k němu na pódiu připojil Lucius i Narcissa. Vzápětí se sálem roznesl lehký zvuk cinkání o hranu skleničky. Veškerá pozornost se upřela ke třem osobám. Cissa působila naprosto kouzelně, její elegantní šaty a drobná čelenka ve vlnitých vlasech z ní činily dech beroucí královnu. Lucius, dobře si vědom toho, jak jeho manželka vypadá, stál po jejím boku a pyšně se napařoval. Draco na druhé straně od nich měl na tváři drobný úsměv, ale připadal Hermioně lehce nervózní.

"Dámy a pánové!" zvolal s pokřiveným, zároveň však elegantním úsměvem Lucius. "Je mi velkým potěšením vás tu přivítat. Kouzelný to Vánoční čas. A já jsem neskonale vděčný, že jste se ho rozhodli strávit s námi, pod naší rodinnou střechou."

Sálem se rozeznělo tleskání, všichni potěšení jeho proslovem. I přesto, že to byla strojená snůška keců. Většina lidí se pomalu začínala obracet ke svým přátelům a kolegům, aby navázali na rozhovor, ale nebylo jim dopřáno.

"Než si ale omámíme chuťové buňky hodováním, rád bych tu mezi námi přivítal nového člena naší rodiny," dodal Lucius a Hermioně na okamžik přestalo tlouci srdce. "Vnesla do našich životů dlouho potřebovaný čerstvý vzduch a elán. Bez ní by tato oslava nebyla tím pravým."

Nebelvírka na prázdno polkla a upřeně hleděla na Draca s paží napřaženou jejím směrem. Hosté se pomalu rozestoupili a vytvořili pro ni úzkou uličku až k pódiu. Hermioniny nohy se rozhodly dříve, než její mysl a než se nadála, stála před pódiem a chytala se Dracovi dlaně. Galantně jí pomohl nahoru po třech schůdkách.

S hlubokým nádechem se usmála a otočila se k hostům.

Znovu se sálem rozezněl aplaus.

Koutkem oka se podívala na Luciuse a Narcissu. Chtěla jim poděkovat. Chtěla všem říct, jak minulost je dávno pryč a ona je neskonale vděčná za jejich vřelé přivítání do rodiny. V tom si ale všimla Dracova pohybu.

Jakmile se k němu otočila zpátky, spatřila ho klečet na jednom koleni. Překvapeně zalapala po dechu. Jedna dlaň vyletěla k ústům a druhá spočinula na břichu. "Draco…"

Zřejmě nebyla potřeba žádných slov, hlavně díky tmavě modré krabičce se stříbrným prstýnkem.

Draco na prázdno polknul. Celý večer byl nervózní. Svůj proslov měl dokonale promyšlený a byl si naprosto jistý, že jím Hermionu odzbrojí. Ale v ten okamžik, kdy před ní klečel a měl pronést svá slova, nemohl je najít. Uvězněný v jejím pohledu se pousmál. "Vezmeš si mě?" zeptal se tiše a modlil se, aby její odpověď byla kladná.

"Ano," zašeptala a přikývla. "Ano, samozřejmě!"

Sál se zaplnil ohlušujícím aplausem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 adís adís | E-mail | Web | 25. prosince 2016 v 13:36 | Reagovat

Aaaaaaaaaaaaaaaaah, nejkrásnější vánoční dárek pro Hermionu! *píská, směje se roztomilostí a slovům, jež jsem polykala jako vodu* Umírám!
Ach, celé, naprosto celé to bylo nádherné! Všechno mělo své kouzlo - každý díl na sebe navazoval! Ach, jak nádherné, nepopsatelné! Moc se mi to líbilo a nevadí, že jsi to nestihla! Na úžasný závěr se musí čekat! ♥
Díky za to, že jsem měla důvod čekat na další díl a pak jen očima hltat ta slova, krásně psaná! ♥ Krásné svátky i Tobě, Nebeská! :3

2 Nebeská Nebeská | 25. prosince 2016 v 13:51 | Reagovat

:D :D Nejkrásnější vánoční dárek pro každou ženskou, ne? :D Já čekám pořád na ten svůj, uvidíme zítra! :D Ale tak přinejhorším ten můj má ještě možnost v lednu na moje narozeniny :D :D Jen vtipkuju.. :)
Jsem ráda, že ti to přišlo kouzelné.. očividně se musím častěji posilnit sklenkou vína :D I když jsem si chvílema připadala, že ty slova nedávají smysl. (Dejte alkohol osobě, co nepije :D)
Omlouvám se za napínání... :) Konečně jsem si zahrála na Ježíška/Santu... Ho-ho-ho! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama